Právě před pěti lety, 17. listopadu 2017 byl založen spolek, které provozuje Perníkové království v bývalém loveckém zámečku v Rábech pod Kunětickou horou u Pardubic. Nejen při této příležitosti, ale také i jako akci na závěr sezony se tu ve čtvrtek na státní svátek konalo předvánoční Kuňkání pod Kuňkou.

"Máme tu asi deset řezbářů motorovou pilou, přijeli dlátoví řezbáři, kteří vyřezávají figurky, je tu veselo," zvala hlavní duše perníkového království Luděk Šorm, ale hned připomněl, že sezona touto akcí nekončí.

"Z ekonomických důvodů, protože energie trápí i nás, jsme omezili víkendový provoz. Ten bude až o vánočních prázdninách. Ale v prosinci tu bude řada zájezdů zejména pro školy a školky," vysvětlil s tím, že prohlídka zámečku není prohlídkou muzea perníku.

"Celé to je zážitkový program. Všichni návštěvníci jsou i účinkující, jsou to Jeníčci a Mařenky, jak kdo má chuť si dělat srandu," vysvětlil Šorm. Ještě předtím, než návštěvníci vstoupili do perníkového království, mohli venku obdivovat mistry řezbáře. A sledovat, jak dokonalé sochy pod jejich rukama rostou a ožívají.

"Mám i klasickou motorovou pilu, ale tu používám jen na první řezy. Pak už mám lišty, které jsou špičaté. Vepředu to má pár milimetrů, aby člověk byl schopný dělat detaily. Úplně největší detaily se dělají bruskami," prozradil Radek Smejkal, mistr světa v řezání soch. Původně vyučený strojař ale celý život vede taneční školu v nedalekých Pardubicích.

"K sochařině jsem se dostal asi před patnácti lety, když už mě nebavilo, že člověk někoho dva tři roky učí a on mu přijde po víkendu říct, že končí. Potřeboval jsem dělat něco, co zůstane," dodal.

Ježibaba nemůže chybět

Samozřejmě v Perníkové chaloupce nemůže chybět ježibaba. Té zdejší propůjčuje už řadu let podobu Aleš Vostřez, mistr perníkář. A nejen to, o perníku umí i krásně vyprávět.

"Na Vánoce se nedělá speciální perníkové těsto, ale používají se speciální vánoční motivy forem," prozradil. Ty jeho mu většinou vyřezává Oldřich Kvapil z Hořic v Podkrkonoší. Ale umí si vyrobit i vlastní formu.

"Musíte na to mít kvalitně vyschlé dřevo. Používá se většinou tvrdé ovocné dřevo. Hrušeň, třešeň, švestka, aby forma vydržela," dodal. A co je potřeba na vlastní perník?

"Stačí med a hladká mouka. Asi třetina medu, dvě třetiny mouky. Čím je jí více, tím perník drží lépe tvar. Žádná kypřidla. Perník je to dost tvrdý. Dřív se strouhal a používal například jako zahušťování do omáček. Dnes je to spíš dekorační záležitost," dodal Aleš Vostřez.

Ludmila Žlábková
Právo, 18. 11. 2022, s. 8