Biologicky je křepelka řazena do řádu hrabavých a jeto jediný pták tohoto řádu v Evropě, který na podzim odlétá do teplých krajin. Křepelka na podzim migruje přes Středozemní moře do Afriky (Maroko), přeletí i Saharu, a to je na tak malého zástupce hrabavých obdivuhodný výkon. Podle staré pověry je každé hejno táhnoucích křepelek vedeno jedním chřástalem polním, proto se chřástal německy jmenuje der Wachtelkönig, což v překladu znamená král křepelek. Ve Starém zákoně se vypráví o zázračném příletu hejna křepelek, který zachránil hladovějící Izraelity v Sinajské poušti od smrti hladem. U nás je často tento ptáček zmiňován v lidových popěvcích (Křepelenka křepelala a jiné).



Křepelka je malého vzrůstu – je veliká asi jako kos. Po příletu kohoutci ihned obsazují vhodná teritoria a je možné slyšet jejich tak známé hlasité volání „pět peněz“. O samičky pak v následném toku svádějí tvrdé boje. Slepička snese do malého důlku na zemi 7 – 14 vajíček, po vylíhnutí jsou mláďata nekrmivá a o rostlinnou i živočišnou potravu se starají ihned sama.



Křepelka žije v přírodě skrytým životem a není ji lehké pozorovat, milostnou píseň samečka je ovšem slyšet hodně daleko a to hlavně večer. Najděte si tedy v tomto období vpodvečer místo, kam nedoléhají zvuky civilizace a můžete tuto křepelčinu píseň lásky poslouchat; budete již vědět, že někde tam v poli je malý srdce rváč, který chce všechny slepičky jen pro sebe…

Roman Císař, MS Petřvald