Tak já začnu od lesa. Spousta výjezdů našich souborů do světa vzniká většinou klasickými způsoby. Například Vás na festivalech osloví soubor z jiné země a pozve na festival, který zmíněný soubor pořádá. Nebo si na internetu najdete sami místo, kde by jste chtěli prezentovat Váš region a vlastním úsilím dojdete či nedojdete k cíli. Pak jsou tady osobní vztahy a vazby, které Vám pomohou být tím správným "vybraným" souborem. Ale existuje i zákon náhody. No a já se k jedné takové náhodě celkem ráda přiznám.

Zcela náhodou dostal jeden pán z jedné firmy od velvyslance ČR v Srbsku za úkol, pozvat do této zajímavé země folklórní soubor z České republiky. Náhodou ten pán přijel do našeho města a náhodou si koupil místní zpravodaj a přečetl si článek o Souboru lidových písní a tanců Ostravica. No a pak jsme se setkali a vše domluvili a na konci těchto náhod byly 4 krásné dny v Bělehradu, Kragujevci, Loznici a okolí.

Vystupovali jsme v Bělehradě společně s místním souborem Lola a v Kragujevaci s jejich Abraševičem. V lázních Banjako Viljača jsme předvedli samostatný program. Nejvíce jsme se těšili do Tršiče, kde probíhal v poslední den našeho pobytu už 71.Vukov Sabor, což je velká regionální akce v krásném přírodním prostředí. Otevřený amfiteátr s dřevěnými domečky a lavičkami pro 5 tisíc diváků v travnatém svahu nás však přivítal deštivým počasím. Po třech slunečných dnech tak přišlo trochu zklamání, protože do Tršiče jsme se těšili nejvíce. Přesto budeme na Srbsko vzpomínat jako na pohostinnou zemi, kde jsme měli možnost během krátké návštěvy poznat příjemné lidi, rozdílný život v různých městech, trochu historie, pár místních souborů a muzik.

Nezbývá než poděkovat panu velvyslanci Ivanu Jestřábovi za osobní pozvání i záštitu nad celou akcí, hlavnímu organizátorovi panu René Šigutovi a jeho firmě za výbornou organizaci a ochrannou ruku a Jeleně a Romanovi za to, že byli s námi naladěni na stejnou strunu.