Archeologické lokalita Hradisko sv. Klimenta [ Археологический памятник ]
Hradisko sv. Klimenta
Celostátní atraktivita
Vyvýšené hradisko v Chřibech nad cestou spojující střední Pomoraví s Brněnskem, opevněné valy a příkopy, s rekonstruovanými základy středověké chrámové stavby, jejíž původ sahá až do období Velké Moravy.
Hradisko na kopci sv. Klimenta (kóta 460) bylo známo snad již v mladším pravěku, archeologickými výzkumy je však prokázáno osídlení trvající od 9.století do konce století 15. Výhodně situovanou a dobře chráněnou polohu na staré obchodní stezce, která spojovala Pomoraví s Brněnskem, využili již osadníci v době Velkomoravské říše (9. - počátek 10. století). Podle pozdější tradice zde dokonce zbudovali kostelík, v němž byly uloženy ostatky sv. Klimenta do doby, než je sv. Konstantin a Metoděj přenesli do Říma. Pověsti kladou do blízkosti kostelíka i církevní školu vedenou samotným Metodějem. Archeologům se zde zatím nepodařilo jednoznačně prokázat zděnou církevní stavbu velkomoravského stáří. Přesto na vrcholové plošině církevní komplex o něco později stával. K roku 1358 se totiž vztahuje listina,dle níž bylo toto místo darováno brněnským augustiniánům - poustevníkům - ke zřízení probošství (kostela a kláštera). Konvent byl však vážně poškozen za husitských bouří v roce 1421 a během 15. až 16. století hradisko definitivně pustne.
Datace lokality:
9. - 12. století
Popis:
Kuželovitý vrchol kopce byl již v 9. století asymetricky obepjat vysokým valem s příkopy po obou stranách. Uvnitř opevnění ohraničujícího plochu asi 8 ha, obíhal uměle zarovnanou terasu akropole ještě vnitřní val, dnes již málo výrazný. Na plošině temene kopce stával kostel sv. Klimenta. Jehož základy včetně mladších přístaveb byly odkryty archeologickým průzkumem v r. 1958. Východní část orientované stavební dispozice byly původně velkomoravskou svatyní.
V tzv. mladohradištním období bylo hradisko obepjato ještě vnějším valem, lemovaným oboustrannými příkopy. Tato fortifikace dlouhá téměř 2 km uzavírala zhruba obdélník o ploše 22 ha. Severovýchodně od ní byl zbudován ještě čtvrt km dlouhý obloukovitý val, bránící v přístupu k vrcholu hradiště od hlavního horského hřbetu.
