Dnes už z hoštejnského hradu nezbývá téměř vůbec nic. Jen sotva patrné zbytky valů a opevnění a zasypaná schodiště připomínají kdysi mohutný hrad, žijící nyní pouze v pověstech o zdejších loupeživých rytířích. Na vysokém kopci, opodál železniční stanice Hoštejn, kde kdysi hrad stával, tyčí se dnes pomník oslavující vítězství techniky, překonávající čas i vzdálenost: kamenný jehlan, postavený sem v r. 1845, aby připomínal vybudování železniční tratě spojující Olomouc s Prahou. Historie hradu není dlouhá, ale zato dosti spletitá. Jeho zakladatelem byl s největší pravděpodobností příslušník rodu Hrabišiců Boreš z Rýznburka, který v tomto kraji založil také augustiniánský klášter Mariina Koruna u Krasíkova. Hrad byl vybudován nejpozději v polovině 13. století. Hrad byl však po celou dobu jeho existence předmětem četných mocenských bojů. Jako majitelé se tu mimo jiné vystřídali i Záviš z Falkenštejna, Jan ze Zvole, Jan Tunkl z Brníčka a další. Protože jeden z hradních pánů stál v době hustiských válek na straně husitů byl hrad častým cílem nepřátelských výprav a asi v r. 1424 byl přepaden oddílem Rakušanů a pobořen, což byl počátek jeho konce. Poté již nikdy nebyl zcela opraven a nakonec byl stržen, aby se nestal útočištěm lapků.
