Kunínský výchovný ústav založený hraběnkou Marií Walburgou z Truchsess-Zeilu byl na tehdejší dobu zařízením velmi neobvyklým, moderním, velmi tolerantním, s novými vyučovacími metodami. Není tedy divu, že postupem času se stal státní moci podezřelým a nakonec byl nařízením moravského gubernia zrušen. Pro hraběnku, vzdělanou ženu s neobyčejným rozhledem, nebyl problém získat pro tuto myšlenku kvalitní spolupracovníky. Protestantský pastor Viktor Heinrich Riecke, který byl nejvýznamnější osobností osvícenského života v Brně, se o kunínský ústav postaral a vnesl do něj duch tolerance, který tu přetrval až do jeho zrušení. Vzorem pro kunínský ústav bylo podobné zařízení, a to ve Schnepfentahalu - Salzma- nnovo filatropinum, zřízené podle Basedowých zásad (Johann Bernhard Bassedow - zakladatel hnutí filantropismu). V kunínské knihovně nechybí žádné významnější dílo představitelů filantropického hnutí. Zdá se, že v Kuníně vznikla nejlepší pedagogická knihovna tohoto období na Moravě.

V souvislosti s kunínským vzdělávacím ústavem je potřeba zmínit několik jmen. Jedná se o důležité spolupracovníky hraběnky, kteří se o rozkvět ústavu také významně zasloužili. Johann Edmund Schreiber, od r. 1793 zámecký kaplan a první správce ústavu. Kromě jiného publikoval v listu Patriotisches Tageblatt o Industriální škole v Kuníně či o očkování dětí proti neštovicím v Suchdole. Od r. 1806 převzal místo představeného kunínského ústavu mladý a talentovaný Karel Josef Jurende, kterého si hraběnka povšimla v rodině císařského rady Dr. Schindlera, kde zastával místo domácího učitele. Nastává nelehká doba, období protiosvícenských útoků, po bitvě u Slavkova navíc zasáhla kunínské panství epidemie. Na hraběnku docházejí udání - novojičínský děkan Schwan však tato odmítá a hraběnka sama protestuje u moravského gubernia. Dochované dobové písemnosti líčí poměry v ústavu a výuku samotnou velmi příznivě a vztah vyučujících a hraběnky k dětem jako mimořádný.
Dá se říci, že s duchem filantropina se do kraje vrátily staré výchovné myšlenky Jana Ámose Komenského a také duch tolerance a náboženské snášenlivosti. Nepřekvapí nás tedy, že o vánocích roku 1807 přivedl do institutu svého devítiletého synka Františka luteránský učitel z Hodslavic Jiří Palacký.

Na léta strávená v kunínském ústavu později vzpomíná sám historik František Palacký. Hraběnka, která ráda a hodně cestovala, na svých cestách stále myslela na své děti v Kuníně. Nakupovala knihy, zeměpisné mapy, mědirytiny, obrazy, minerály (v kunínském zámku byla vybudována mineralogická sbírka), fyzikální přístroje apod. Po čase mezi hraběnkou a správcem nastaly rozpory. Jurende odchází a vedení ústavu přebírá zámecký kaplan Turek. Mladý a vzdělaný muž si rovněž získal náklonnost hraběnky. Později však začal ústav zanedbávat a využíval především materiálních výhod pro sebe a své příbuzné.
V té době se stává novým ministrem císaře Klement Lotar Metternich. Podle něj Kunínský svobodomyslný ústav odporuje svému účelu, svým zřízením se vymyká dohledu státu, odchyluje se v metodách všech ve státě zavedených školských ústavů, ve výsledcích neslibuje žádný zdar, spíše může způsobit víceméně rozličné škody. Proto je rozhodnutím moravského gubernia roku 1814 zrušen.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.kunin.cz