Měšťanský dům č.p. 26 [ Měšťanský dům nebo stavba ]
Kulturní památka
č.r. 8-3340
Měšťanský dům čp. 26
Masarykovo nám. č.or. 15, č.p. 26
Jungmannova
Kostelní
č parcely 107 st., k.ú. Nový Jičín - Město
Velký nárožní objekt ukončuje řadovou zástavbu severovýchodní fronty náměstí. Složitý stavební vývoj na široké parcele (původně zřejmě dvě středověká městiště) dokumentují čtyři v podstatě samostatné objekty, na které se vztahuje památková ochrana Roku 1875 bylo při Kostelní ulici postaveno (na starších základech) zadní křidlo, nárožní objekt při téže a Jungmannově ulici pochází z r. 1902 (Jungmannova č. or. 2, č.p. 26), stavení na jižní straně dvora je z r. 1909. Nejstarší a nejvýznamnější je původně právovárečný dům obrácený hlavním průčelím do náměstí (náměstí T.G. Masaryka č. or. 15, č.p. 26). Klasicistní pětiosé průčelí v jádře renesančního objektu (náměstí T.G. Masaryka) je dvoupatrové ukončené nízkou zvlněnou atikou. Podloubí se do náměstí otevírá třemi arkádami podloubí, levá krajní s převýšeným obloukem, další dvě stejné šíře jsou půlkruhové. Průčelí obou pater jsou sepnutá vysokým pilastrovým řádem (rytmus 1:1:2:2:1:1).Volutové hlavice s píšťalami a svěšenou čabrakou nesou průběžné zalamované kladí korunní římsy. Okna prvého patra spočívají na průběžné podokenní římse, okna druhého patra s podokenními římsami jsou doplněna parapety s motivem čabraky. Zvlněná atika je na nároží vzepřena volutovým křídlem, její střed je zvýrazněn vyšším půlkruhovým štítem vyplněným kartuši obklopenou vázami a vavřínovými festony. Boční zjednodušené průčelí do ulice Jungmannovy je nepravidelně čtyřosé, členěné pouze okny se segmentovými záklenky (v přízemí) nebo se segmentovými nadřímsami (v patře). Nad touto ulicí jsou vyklenuté dva cihelné prampouchy. Valeně klenuté podloubí je prostoupeno styčnými a obkročnými výsečemi. Dispozice původně hloubkového dvoutraktu byla druhotně rozšířena o levý (severozápadní) trakt. Tento je klenut dvěma křížovými hřebínkovými poli, v hloubce parcely navazují valené klenbičky do traverz. V přízemí se dále uplatňují valené klenby se styčnými hřebínkovými výsečemi a placková klenba se štukovým kruhovým rámem. Druhé a 3. nadzemní podlaží jsou plochostropá. Hloubkový renesanční dvoutrakt byl barokně upraven a při této příležitosti zřejmě rozšířen o levý severozápadní prostor. Raně klasicistní průčelí z doby kolem r. 1800 datuje další stavební zásahy. Dílčí úpravy v 19 století (doplnění fasády a atiky, úpravy vnitřních prostor apod.).
