Přírodní památka Podskaličí

Základní údaje:
PP Podskaličí představuje údolní, do značné míry kulturní louku. Je situována na pravém břehu potoka Smolinky mezi vrchy Skalice (kóta 444 m n.m.) a Vincúch (456 m n.m.). Leží v nadmořské výšce 365 až 370 m, asi 1,5 km severně od obce Křekov, katastrální území Křekov. Vyhlášeno v r. 1982. Výměra 1,9558 ha.

Motiv ochrany:
Bohatá populace šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus) na jedné ze dvou lokalit vyhlášených k ochraně tohoto druhu na Valašskokloboucku (druhou lokalitou je PP Smolinka). PP Podskaličí je významná nejen z hlediska botanického. Přirozený tok potoka s pobřežní vegetaci, okolní zalesněné svahy a údolní louka vytvářejí komplex s vysokou krajinářskou hodnotou.

Geologie, půdní poměry:
Geologický podklad je tvořen dílčí jednotkou račanskou magurského flyše, luhačovickými vrstvami zlínského souvrství, v nichž se nacházejí křemenné pískovce s vrstvičkami plastických jílů (eocén) a újezdskými vrstvami, v nichž se střídají křemenné pískovce s vápnitými jílovci (eocén). Půdním typem je glejová fluvizem a glej typický, místy kambizem pseudoglejová (potoční kvartérní naplaveniny).

Botanika:
Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) patří mezi silně ohrožené taxony květeny České republiky. V okrese Zlín je považován za kriticky ohrožený a náleží k floristickým zajímavostem tohoto regionu. V PP Podskaličí je nejhojnější v blízkosti potoka, kde roste spolu s prvosenkou vyšší (Primula elatior), sasankou hajní (Anemone nemorosa) orsejí jarní (Ficaria bulbifera) aj.

Na skladbě lučního společenstva se ve značně míře podílejí druhy kulturních luk se středními nároky na ekologické podmínky s velkým zastoupením různých druhů trav. Jsou to vesměs známé a všeobecně rozšířené rostliny, jako např. kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), jetel luční (Trifolium pratense), vikev ptačí (Vicia cracca), zvonek rozkladitý (Campanula patula), kyseláč luční (Acetosa pratensis), pastinák luční (Pastinaca sativa), z trav psárka luční (Alopecurus pratensis), srha laločnatá (Dactylis glomerata), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), lipnice luční (Poa pratensis), kostřava luční (Festuca pratensis), psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera), bojínek luční (Phleum pratense).

Ve vlhčích částech území se vyskytují vlhkomilnější taxony. Z charakteristických zástupců lze uvést pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), pcháč potoční (Cirsium rivulare), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), mátu dlouholistou (Mentha longifolia), toten lékařský (Sanguisorba officinalis) a mnohé další, včetně některých druhů ostřic (Carex) a sítin (Juncus).

Zoologie:
Podrobný zoologický průzkum dosud nebyl proveden. Vhodné hnízdní podmínky zde nacházejí běžné druhy ptactva.

Lesnictví:
Lokalita je bezlesí.

Management, ohrožení, návrhy opatření:
V minulosti byla louka pravidelně jednou až dvakrát do roka kosena. V posledních letech je však využívána jako pastvina pro skot se všemi negativními dopady jako je nadměrné narušování drnové vrstvy, poškozování podzemních hlízek šafránu bělokvětého a celková degradace lokality. Bude třeba omezit pastvu a vrátit se k tradičnímu způsobu obhospodařování.


Literatura:
Rezervační kniha, KÚ Zlín.
Elsnerová M., Krist J., Trávníček D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz