PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY ZLÍNSKO - turistická oblast SLOVÁCKO - turistická oblast HANÁ - turistická oblast BESKYDY-VALAŠSKO - turistická oblast HLAVNÍ STRANA OKRES VSETÍN OKRES ZLÍN OKRES UHERSKÉ HRADIŠTĚ OKRES KROMĚŘ͎ ČESKÁ REPUBLIKA
Sobota 15.12.2018
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Zlínský REJSTŘÍK
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Zlínský kraj
Zlínská NEJ
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Kalendář akcí v kraji
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Turistika a volný čas
  Informační služby
Průvodcovské služby
Kultura a zábava
Hrady a zámky
Památky a architektura
Klub českých turistů
Sport a relaxace
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Zimní sporty
Agroturistika
Vinařská turistika
Sdružení a spolky
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Hory a pohoří
Vodní toky a plochy
Chráněná krajinná území
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, motoresty
Penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Služby
Obchod
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Přírodní rezervace Čerňava

PR Čerňava (27.10.2002)
PR Čerňava (27.10.2002)
Základní údaje: Lesní rezervace Čerňava je situována na severovýchodním svahu vrchu Čerňava (843,8 m) v Hostýnských vrších, v nadmořské výšce 570-730 m, se sklonem svahu až 45°, (levý údolní svah Rosošného potoka), 4 km jihozápadně od obce Rajnochovice, asi 1,5 km severozápadně od rekeačního střediska na Tesáku. Katastrální území Rajnochovice, parc. čís. 2091, 2097 (část), kultura: les. LZ Rajnochovice: polesí Podhradní Lhota, lesní odd. 160a1, 161a1, 162a1. Výměra: 18,13 ha.

Vyhlášení: zřízena výnosem Ministerstva kultury č. j. 7827/75 ze dne 28. 9. 1975. Důvod vyhlášení: Jedná se o původní autochtonní karpatský les pralesovitého charakteru starý asi 280 let.

Geologie, půdní poměry: Čerňava se prostírá v geologické oblasti račanské jednotky magurského flyše, vyskytují se zde rusavské vrstvy zlínského souvrství (paleocén-eocén), tvořené slepenci a pískovci s vložkami jílovců, které vystupují v horní části území jako drobné skalní výchozy a suťová pole. Půdní typem jsou typické kambizemě, silně kyselé. Místy se nacházejí menší lesní prameniště s podmáčenou půdou.


Botanika: Většinu plochy rezervace tvoří původní autochtonní karpatský les pralesovitého charakteru stáří asi 280 let, s četnými vyvrácenými a trouchnivějícími kmeny. Rostlinná společenstva představuje převážně květnatá jedlobučina asociace Dentario enneaphylli-Fagetum a suťový les asociace Mercuriali-Fraxinetum. Z lesních typů převažují jedlobučiny (bohatá jedlová bučina javorová na svazích 5B6). ) a jasanové javořiny, v horní části přechází v suťovou javořinu 5J3 a travnatou loučku s pískovcovými skalisky. Ve stromovém patře dominuje buk lesní (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer pseudoplatanus), poměrně málo se vyskytuje jedle bělokorá (Abies alba), javor mléč (Acer platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior).


V bylinném patře dominuje kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis). Hojné jsou kapradiny, např. kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kapraď rakouská (Dryopterix austriaca), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), papradka samičí (Athyrium filix-femina).


Z dalších rostlin se vyskytuje pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), devětsil bílý (Petasites albus), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), mařinka vonná (Galium odoratum), ostřice lesní (Carex sylvatica), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), v okolí lesních pramenišť blatouch bahenní (Caltha palustris) a mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium). Při přechodu do sutě dominuje měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva).


Rezervace je lokalitou vzácných dřevokazných hub, např. hlívy dřevní (Pleurotus lignitatis), údajně jde o jediné naleziště v ČR. Dále zde roste např. vzácný korálovec jedlový (Hericium flagellum), korálovec bukový (Hericium clathroides) aj.


Zoologie: V rezervaci byl prováděn zoologický průzkum zaměřený na sledování obratlovců. Z obojživelníků zde byl zjištěn čolek karpatský (Triturus montandoni ) na západní hranici areálu rozšíření, čolek horský (Triturus alpestris), skokan hnědý (Rana temporaria) a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), z plazů ještěrka živorodá (Zootoca vivipara).

Území je také významným hnízdištěm a útočištěm řady druhů ptactva. Ze silně ohrožených druhů zde byli pozorováni čáp černý (Ciconia nigra), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), kos horský (Turdus torquatus) a žluva hajní (Oriolus oriolus), z ohrožených druhů jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a krkavec velký (Corvus corax).


Dále se vyskytují datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), strakapoud malý (Dendrocopos minor), holub hřivnáč (Columba palumbus), linduška lesní (Anthus trivialis), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), červenka obecná (Erithacus rubecula), drozd zpěvný (Turdus philomelos), drozd brávník (Turdus viscivorus), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), budníček menší (Phylloscopus collybita), sýkora babka (Parus palustris), sýkora koňadra (Parus major), sýkora lužní (Parus montanus), sýkora modřinka (Parus caeruleus), sýkora uhelníček (Parus ater), dlask tlustozobý (Cocothraustes cocothraustes), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), brhlík lesní (Sitta europaea), kos černý (Turdus merula), sojka obecná (Garrulus glandarius), čížek lesní (Carduelis spinus), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula), konipas horský (Motacilla cinerea), skřivan polní (Alauda arvensis), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), králíček obecný (Regulus regulus), puštík obecný (Strix aluco) a káně lesní (Buteo buteo).


Ze savců zde byli zjištěni rejsek obecný (Sorex araneus), rejsek malý (Sorex minutus), plšík lískový (Muscardinus avellanarius), myšice lesní (Apodemus flavicollis), norník rudý (Clethrionomys glareolus), hraboš polní (Microtus arvalis), kuna lesní (Martes martes), liška obecná (Vulpes vulpes), zajíc polní (Lepus europaeus), daněk evropský (Dama dama) a srnec obecný (Capreolus capreolus).

Z motýlů se zde hojně vyskytuje charakteristický druh bukových lesů martináček bukový (Aglia tau). Z brouků je pozoruhodný výskyt střevlíkovitých (Carabidae) např. střevlík vrásčitý (Carabus intricatus), střevlík zahradní (C. hortensis), střevlík fialový (C. violaceus), střevlík hladký (C. glabratus), střevlík hajní (Carabus nemoralis), Carabus arvensis a druhy vyšších horských poloh jako střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens), střevlík Linneův (Carabus linnei), kvapník Amara erratica, karpatské horské druhy střevlíčků Pterostichus foveolatus a P. unctulatus. Z tesaříků se vyskytují např. Sapedra scalaris, Anastrangalia dubia, Anopledera sexguttata aj. Na území rezervace bylo zjištěno také několik zajímavých a vzácných druhů brouků vázaných na odumírající kmeny stromů (např. Melasis buprestoides).


Lesnictví: Ve vrcholové partii PR Čerňava došlo vlivem imisí z ostravské aglomerace a extrémně nízkých teplot na přelomu let 1978-79 k odumření porostů, které byly později osázeny smrkem ztepilým (ve stejném období došlo i k rozsáhlému poškození vrcholové části PR Kelčský Javorník). V bezprostředním okolí rezervace se nacházejí především listnaté porosty s převahou buku lesního.


Hospodářské využívání, management: Porost je ponechán bez těžebního či pěstitelského zásahu. Pro území je zpracován plán péče pro období 2002-2011. Podél spodního okraje rezervace prochází údolím Rosošného potoka kvalitní asfaltová komunikace vedoucí z Rajnochovic na Tesák, která je hojně využívána jako cyklostezka (zákaz vjezdu motorových vozidel). Také střední částí území prochází po vrstevnici lesní asfaltová cesta vedoucí k masívu Kelčského Javorníka.

Historie: PR Čerňava byla již dříve známa pod názvem "Podpěrova rezervace”. Na dolním okraji rezervace na Rosošném potoce se nachází malá vodní nádrž, tzv. klauza, která sloužila v minulosti k zadržování vody pro plavení dřeva do Rajnochovic. Vyvěrá zde také poměrně silný pramen (Fons Theodori), upravený v r. 1900 a pojmenovaný podle olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna.
Vodní nádrž
Vodní nádrž "klauza” při dolním okraji PR Čerňava (1.5.2002)

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz

Typ záznamu: Přírodní rezervace
AKTUALIZACE: 145, 11.08.2003 v 12:19 hodin
Copyright 1998-2018 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA