Název se objevuje ve starších latinských pramenech ve tvaru Lestzna (1361), Lescowecz (1363), Leschow (1367), v českých pramenech v podobě Leskovec (1481), Lijskowecz (1578), Leskowecz (1670), Leskowetz (1718), Leskowetz (1751, 1846), Leskowietz (1872), Leskovec (1846, 1872). Název je odvozen od slova "léska” či "líska” a znamená tolik co ves založená v lískovém porostu.

V obecní pečeti z r. 1748 je lísková ratolest s lískovým ořechem vyjadřující původ názvu obce. Ves Leskovec se připomíná v písemných dokladech poprvé r. 1361 v souvislosti se spory o hranice území cisterciáckého kláštera Smilheim ve Vizovicích s jeho sousedy. Klášter své vlastnické právo k Leskovci uhájil. Ves potom sdílela osudy vizovického panství až do r. 1574, kdy se stala spolu s Polankou natrvalo součástí brumovského panství (později Brumov I).
V roce 1663 byla obec zpustošena při tatarsko tureckém vpádu. Leskovec je vyznačen také na mapě J. A. Komenského z roku 1627, jeho údajná poloha jižně od Polanky je však znázorněna chybně.

Leskovec náležel původně do obvodu farního úřadu ve Vizovicích, od r. 1777 k obvodu kostela a tím i školy ve Valašské Polance. Kvůli velké vzdálenosti školy vždy v zimě učil děti v Leskovci místní člověk, učitel z Polanky docházel do Leskovce dvakrát týdně. R. 1851 byla v Leskovci zřízena evangelická škola reformované konfese, pro kterou byla v l. 1851 - 1852 postavena samostatná budova.

Po r. 1848 byl Leskovec obcí střední velikosti s českým evangelickým obyvatelstvem. Ve 2. polovině 19. století silné vystěhovalectví do Texasu.

V letech 1849 - 1909 byla obec součástí politického okresu Valašské Meziříčí a spadala do obvodu okresního soudu Vsetín, přičemž byla přechodně v letech 1855 - 1868 součástí tzv. smíšeného okresu Vsetín. R. 1909 se stala součástí nově zřízeného politického okresu Vsetín.

Hlavním zdrojem obživy obyvatel bylo až do začátku 20. století hospodaření na nevelkých zemědělských usedlostech, domácká výroba dýmek, provazů a vysekávání kůže pro Baťovu obuvnickou továrnu.
V období první republiky získali obyvatelé práci také ve vsetínských průmyslových závodech a na stavbě železniční trati Vsetín - Bylnice, na které byl zahájen provoz 21.10.1928.
Od té doby má Leskovec nádraží a železniční spojení do českého vnitrozemí i na Slovensko.

Z naší obce byla do rožnovského muzea přemístěna hoferská chalupa jako ukázka obydlí nejchudší valašské společenské vrstvy. Chalupa byla postavena v polovině 19. století.

Za okupace, zvláště v zimě 1944 a na jaře 1945 občané pomáhali partyzánským skupinám z 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky. Nejvyšší oběť přinesla 3. dubna 1945 rodina Jana Juříčka. Tragedii v Juříčkově mlýně připomíná památník, zřízený na místě vypálené usedlosti.

Nejvýznamnějšími stavbami mezi válkami byla regulace potoka Senice dokončená r. 1932, obec byla elektrifikována r. 1937. R. 1957 bylo v Leskovci založeno JZD, které se r. 1975 stalo součástí JZD Valašské Kotáry se sídlem ve Valašské Polance. Na farmě tohoto družstva v Leskovci byly vybudovány zemědělské objekty, které po rozpadu JZD r. 1990 slouží podnikatelským aktivitám a zčásti i zemědělské výrobě.

R. 1972 byl otevřen kulturní dům, r. 1974 samoobsluha a r. 1979 budova mateřské školy. Po r. 1990 byla obec napojena na veřejný vodovod z vodního díla Karolinka-Stanovnice (1992), byl rekonstruován hřbitov a vybudována obřadní síň (1994-1995), střešní nadstavba budovy základní školy a mateřské školy (1996), generální oprava veřejného osvětlení (1997) a provedena plynofikace (2000-2001).

DALŠÍ INFORMACE: http://www.leskovec.cz