Renesanční zámek v Kelči [ Zámek ]
Původně zde stávala tvrz, která sloužila za správní budovu pro kelečské panství, odkoupené od Oty černého II. biskupem Jindřichem Zdíkem v r. 1126 pro biskupství olomoucké. Bruno ze Schauenburku si ji pro své bývání a úřadování upravil, neboť se zde několikrát zdržoval, maje město Kelč ve zvláštní oblibě a "nejeden list tu svým jménem i pečetí opatřil". r. 1424 bylo město i tvrz Tábority vypáleny. r. 1429 byla tvrz zvána "zámkem páně", kdež nyní je městečko. Bratři Jan a Beneš z Heršic vystavěli tvrz novou. Vojsko krále Matyáše "hrad Kelč" dobylo, škůdcové v něm nemilosrdně pobiti a pověstný Zich Kelečský pověšen. V letech 1584 92 nechal biskup Stanislav Pavlovský vystavěti "v nově" zámek v nynější podobě. Stavěl jej Jakub Vlach, zedník se svými tovaryši. Stavba zámku byla jednou z příčin selské vzpoury v r. 1589 která byla mocí potlačena. 16. 1. 1647 bylo město švédy spáleno. Měšťané utekli do zámku, kde se ubránili. Po švédských válkách zámek obnovil biskup Karel z Lichtenštejna a Kastelkorna. 17. 6. 1742 zámek vyhořel i s osmi přilehlými domy. Od té doby byl neobydlen a pustl. Správa byla převedena do zámku ve Všechovicích. Na počátku tohoto století byl zámek úplně sešlý. Za 1. světové války byli do zámku nastěhováni haličtí židé a měli tam i svoji školu. V roce 1924 odkoupil z parcelace zámek, dvůr s 3 ha, 61 a - 67 m2 spolek Božena Němcová a byl přenechán ČZ PM v Brně, která v něm zřídila ústav pro děti duševně úchylné s pomocnou školou. V r. 1956 byl ústav přeměněn na zvláštní internátní učňovskou školu.
