Viz indikační skica stabilního katastru
Panský semínský mlýn byl zbudován na Opatovickém kanále krátce po dokončení tohoto vodního díla v roce 1521. Původně byl dřevěný, v 50. letech 16. století však vyhořel. V roce 1558 byl vystavěn znovu a téhož roku 1558 byl pronajat mlynáři Lexovi za 52 kop míšeňských grošů.U mlýna stávala pila i hamr. Zajímavou praktikou dřívějších dob bylo, že majitel panství nasadil do všech mlýnů na svém území prasata na výkrm. Prasata se krmila převážně moučným prachem z podlahy a půdy mlýnice. Roku 1773 byl semínský mlýn se čtyřmi složeními pronajat mlynáři Čermákovi za 4.500 zlatých a každý rok ještě 61 zlatý a čtvrt krejcaru úroku k tomu.V průběhu 19. století byl mlýn prodán do soukromých rukou. Na počátku 20. století prodává jeho majitel František Korec mlýn se všemi pozemky za 92.000 zlatých c.k. dvornímu velkostatku v Kladrubech, který provedl v roce 1903 celkovou rekonstrukci. Nedlouho po vzniku Československa, v dubnu 1919, vzniká v Přelouči mlýnské družstvo s názvem "Rolnický družstevní mlýn" za účelem pronájmu semínského mlýna. Prvním předsedou se stal František Kučera, rolník ze Sopřeče. Později byli do družstva přijati také semínští rolníci, pánové Mazal a Zeman.V roce 1922 provedlo družstvo další modernizaci mlýna. Namontována byla nová turbína od firmy Josef Porket, strojírny Růženina Huť ze Skuhrova nad Bělou.Jednalo se o Francisovu turbínu číslo 1, průměr 85 cm, spád vodního toku je 3,88 metru, průtok 2,2 krychlových metrů za vteřinu. Užitečný výkon turbíny byl 0,78 HP a výkon 88,7 HP.Zmodernizovaný mlýn sloužil nepřetržitě, s určitými částečnými úpravami, až do roku 1964. Toho roku bylo v semínském mlýně ukončeno mletí obilí. Objekt byl Státním plemenářským ústavem v Kladrubech nad Labem využíván jako výrobna šrotu a sklad. V 70. letech minulého století mlynářská činnost definitivně ustala.V roce 2013 byla část mlýna novým majitelem zrekonstruována (zdroj).
