V Martinicích se vypínala rytířská tvrz severovýchodně od kostela. Byla původním sídlem rytířů a hrabat z Martinic, kteří užívali v erbu lekno. Jako první se začal psát roku 1252 ze Smečna a Martinic Boleslav Ředhošť, nejvyšší sudí, syn Bořity z Ředhoště. Jeho syn Jan z Martinic padl se synem Jaroslavem Bořitou z Martinic a Otic (Votic) dne 28.9. 1322 v bitvě u Mühldorfu. Jeho synové Jaroslav, Hron, Petr a Beneš směnili své dědictví v Martinicích - 12 lánů s dědinami, loukami a lesy, řekou, s mlýny, s Mikulášem z Nazic. Písemně je tvrz poprvé připomínána roku 1318 v přídomku Beneše z Martinic.


Později dostaly Martinice nové držitele, i když se ještě během 15. století vrátili do vlastnictví původního rodu. Jejich vlastník Brutius z Benešova zemřel roku 1439 a král Vladislav II. udělil Martinice pánu Hynkovi z Martinic, jehož předkové si zvolili za své sídlo Smečno - toto panství vybudovali ze statku Smečenského a Okařského. Není známo zda Hynek držel Martinice až do své smrti 1523. Jiného pána však měli Martinice již roku 1527. Svědší o tom následující zápisek uschovaný v sále při zdejším chrámu: Léta 1528 v pondělí před Hromnicemi koupen jest tento mšal (misál) do Martinic za dvé kopy grošů českých skrze mne, Jaroslava Konárovského z Libanic, držitele týchž Martinic s příslušenstvím. Brzy na to byly Martinice koupeny rytířem Václavem Předborem na Janovicích a se statkem Janovickým byly navždy spojeny, neboť když roku 1548 pan Jan z Řičan kupoval statek Janovický od jeho dědiců, obsahoval pustou tvrz v Matinicích a celou ves.



Do dnešní doby se dochovaly pouze zříceniny tvrze. Z větší části byla tvrz dochovaná až do 19. století, na jehož konci byla z větší části rozebrána a materiál použit na okolní stavby. Zčásti byla i do okolních staveb i začleněna. V roce 1862 byla část zdiva rozebrána na stavbu školy a v devadesátých letech byla rozebrána věž. Původně se jednalo o jednoduchou tvrz vymezenou kruhovou hradbou zesílenou opěráky. Obsahovala dvě jednodušší drobné stavby. Při přestavbě po požáru na konci 14. století byla od jihu předsazena mohutná, snad obytná, věž. Vnitřní zástavba byla rozšířena na tři křídla svírající mezi sebou stísněné nádvoří. Starou hradbu zesílily dvě drobné čtverhranné věžice.