Půdy CHKO Pálava [ Pedologie ]
Půdy CHKO Pálava
Půdní poměry Pavlovských vrchů jsou poměrně složité vlivem velké rozmanitosti půdotvorných činitelů (půdotvorná hornina, reliéf terénu, podnebí a lidská činnost). Na některých místech Pavlovských vrchů vystupují na povrch vápencové útesy, na kterých se vzhledem k velkému sklonu terénu nemohl dosud vytvořit půdní kryt. Na úpatí těchto skal se nachází ostrohranné vápencové suti, rovněž bez půdního krytu.
Velmi rozšířeným půdním typem svahů Pavlovských vrchů jsou rendziny. Jsou to mělké, silně propustné a vysýchavé půdy o mocnosti od několika cm až do 0,8 m. Jsou tvořeny půdním horizontem s vysokým obsahem humusu a vápencového skeletu přímo na matečné hornině. Po většinu roku trpí nedostatkem vláhy, jsou ohroženy erozí a nehodí se k zemědělskému využití. Zdá se, že na některých místech byly poškozeny erozí v důsledku odlesnění (jižní svahy Děvína).
Na vápnitých jílech a slínech druhohorních a třetihorních usazenin se vyskytují těžší půdy s hlubokým šedým, šedočerným nebo hnědočerným svrchním horizontem - slinovatky nebo pararendziny. V terénu se velmi obtížně rozeznávají od půd černozemního charakteru. Jsou velmi dobře zásobené živinami.
V místech mocných sprašových překryvů vznikly černozemě a půdy černozemního charakteru. Vyznačují se hlubokým svrchním horizontem s vysokým obsahem humusu, který hraničí přímo s matečnou horninou - spraší. Na dnech mělkých sníženin přecházejí černozemě v černice. Ochuzením a odvápněním dochází k degradaci černozemí. Tyto degradované černozemi často sousedí s illimerickými půdami.
Na bulharských pískovcích se sprašovými překryvy, sprašových a svahových hlínách v oblasti Milovické pahorkatiny se vytvořily hnědozemě a jejich postupým degradací luvisoly (dříve označované jako hnědé lesní půdy ilimerizované). Jsou to půdy dobře zásobené živinami s vyrovnanými vlhkostními poměry.
Vysoký obsah živin mají nivní půdy v aluviu Dyje. Vznikly dlouhodobou sedimentací půdních částeček v období pravidelných předjarních záplav. Na území CHKO Pálava se vyskytují v luhu u Křivého jezera. Jsou to většinou hlinité až hlinitojílovité fluvizemě a vyznačují se typickým vodním režimem - vysokým obsahem gravitační vody v půdním profilu v době bezprostředně po povodni a následným vyschnutím. Vliv podzemní vody se na některých místech projevuje různým stupněm oglejení.
