PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKYBRNO A OKOLÍ ZLÍNSKO - turistická oblast SLOVÁCKO - turistická oblast HANÁ - turistická oblast BESKYDY-VALAŠSKO - turistická oblast HLAVNÍ STRANA OKRES VSETÍN OKRES ZLÍN OKRES UHERSKÉ HRADIŠTĚ OKRES KROMĚŘ͎ ČESKÁ REPUBLIKA
Pátek 29.03.2024
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Zlínský REJSTŘÍK
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Zlínský kraj
Zlínská NEJ
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Kalendář akcí v kraji
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Turistika a volný čas
  Informační služby
Průvodcovské služby
Kultura a zábava
Hrady a zámky
Památky a architektura
Klub českých turistů
Sport a relaxace
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Zimní sporty
Agroturistika
Vinařská turistika
Sdružení a spolky
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Hory a pohoří
Vodní toky a plochy
Chráněná krajinná území
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, motoresty
Penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Služby
Obchod
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
Království perníku

Etnografický subregion Moravské Kopanice [ Etnografický subregion ]

Zeměpisné vymezení:
Svébytnost oblasti předurčila především její geografická poloha. Uvedené obce leží na svazích a v kotlinách Bílých Karpat. Z východní strany je území uzavřeno státní hranicí, z ostatních světových stran je ohraničeno hřebenem Bílých Karpat, takže celé území je svými průsmyky otevřeno na Slovensko, kam má i vodopisný spád. Vlivem této jakési izolovanosti se v oblasti udrželo mnoho projevů lidové kultury déle než v jiných moravských regionech.


Historicko-národopisné vymezení:
Z hlediska osídlení jsou dle písemných dokladů nejstarší obce Strání (12. stol.) a Starý Hrozenkov (13. stol.). Obec Březová byla založena až ve století 17., ještě později byla osídlována úbočí Bílých Karpat, kde postupně vznikaly z dvorcových rozptýlených usedlostí kopaničářské obce Lopeník, Vápenice, Vyškovec a Žitková.

V oblasti zřetelně vystupují tři administrativní a kulturní centra položená v horských průsmycích, kterými jsou Strání, Březová a Starý Hrozenkov. Byť spolu sousedí, jejich jistý komunikační odstup a zejména oddělené farnosti způsobily v minulosti i jisté rozdíly kulturní. Každá obec má svůj kroj i nářečový dialekt.


Lidová architektura:
V místech vymýcených a vypásaných lesních pasek byly neplánovitě založeny Vyškovec, Žitková, Lopeník. První osadníci přišli z hlavního masivu Karpat (kočovní pastevci) a přinesli s sebou i svéráznou architekturu. Typickým znakem pro oblast je rozptýlená zástavba jednotlivých usedlostí na úbočích kopců. Jedná se o přízemní dvorcovou kopaničářskou usedlost. Prvními stavbami byly dřevěné sruby s jednou či dvěma místnostmi obklopené hospodářskými stavbami. Obytný dům měl stěny z neotesaných roubených trámů. Z protipožárních i estetických důvodů byl omazán hliněnou omítkou obílenou vápnem. Teprve od poloviny 19. století zde vznikaly usedlosti stavěné z nepálených cihel (kotovic), ovlivněné slováckou architekturou. Z hospodářských budov se dodnes zachovaly samostatně stojící roubené stodoly. Stavení byla kryta slaměnými došky, dnes většinou pálenou krytinou.


Lidový oděv a kroj:
Kroj této oblasti je jedním z nejlépe zachovaných na Moravě. Obsahuje jinde dávno zaniklé krojové součásti.

Ve Strání se nosí tzv. kroj straňanský, zajímavý starobylou konstrukcí rukávců a zachováním ženského rubáče v jeho původní formě. V Březové a Lopeníku se nosí kroj březovský. Ve Starém Hrozenkově a okolních obcích nádherně ručně vyšívaný kroj kopaničářský . Muži i ženy si zde na nohy navlékali pletené pančuchy s barevnými vzory a kožené krpce, které upevňovali černými řemeny nebo vlněnými tkanicemi (ovlaky). Jako součást ženského kroje se zde zachovala tzv. "leknica" - starobylý princip sešití bílé sukně dohromady s plátěným geometricky vyšívaným živůtkem. Kolem pasu si vázaly červený vlněný pás (sak) se střapci, pletený zvláštní technikou. Pro muže jsou typické houněné bílé nohavice, černě nebo modře šňůrované na stehnech a postranních švech. Soukenná kordula sahá přes pas a je červenožlutě šňůrovaná a vyšívaná. Na hlavě nosí kulatý klobouček s krátkou, mírně ohnutou stříškou střídmě zdobený húsenicí.


Lidová píseň a muziky:
Z celého širokého spektra lidové kultury vyniká nejvíce lidová píseň, která se v této oblasti zachovala až téměř do našich let v překvapivém rozsahu, přičemž její vyhraněnou podobu představují především lidové balady. Taneční písně doprovázel hrou na gajdy gajdoš, později gajdošská muzika, nebo malá hudecká muzika ve složení dvoje housle a malá basa.


Lidové tance:
V oblasti od Žitkové až po Lopeník se až do našich let dochoval dynamický točivý tanec zvaný hrozenský. V každé osadě se tančil trochu jinak a vznikaly zde i jeho různé místní varianty (žitkovská obtáčaná, lopenická dúpaná). V Březové se tančil tanec březovská, nazývaný také hodová - sedlácká. Ve Strání byl zase nejrozšířenějším tancem straňanská . Všechny tyto točivé tance byly velmi podobné, tančily se v párech za zpěvu nebo předzpěvování řady písní.

Kromě točivých tanců byly v oblasti oblíbené i tance figurální (šátečková, zahradnícká, šotyška, reznícká, ...) nebo taneční hry (ovčák, holúbek ). Chlapci tančívali tanec palicový, při kterém předváděli svoji obratnost. Místně je doložen i zbojnický tanec.

Ze slovenské strany pronikl na Kopanice čardáš, který se zde rozvinul do několika regionálních podob a variací ovlivněných domácími tanci. Zajímavé je, že verbuňk jako typický slovácký tanec v tomto regionu úplně chybí.

Nejvýznamnějším tancem ve Strání je mečový fašankový tanec podšable, který se tančil při masopustní obchůzce v každém domě.



Literatura:
Národopisné regiony Čech a Moravy

Texty:
Zuzana Gregorovičová
Zbyněk Žůrek

Fotografie:
Petr Dvořáček
Karel Šmirous
Zbyněk Žůrek

Hudební ukázky:
poskytlo Vydavatelství Gnosis
Vydavatelství Písnička

Videoukázky:
František Synek
Zbyněk Žůrek

Vydáno ve spolupráci s občanským sdružením Folklorum, provozovatelem serveru www.FolklorWeb.cz

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.FolklorWeb.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 372 org. 24, 24.02.2005 v 15:06 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA