Historie obce Kyselka [ Historie (archivní dokument) ]
Kyselka leží 11 kilometrů severovýchodně od Karlových Varů v úzkém lesnatém údolí řeky Ohře v nadmořské výšce 340 metrů. První zmínku o takzvané Bukové kyselce najdeme ve druhém vydání balnelogického spisu Dr. W. Payera z roku 1522. Kolem roku 1790 byla Buková kyselka již všeobecně známa a její voda byla nepravidelně stáčena a rozesílána v kameninových lahvích. Vítanou reklamou byla pro malé lázně návštěva řeckého krále Otty v roce 1852. Na jeho počest bylo hlavní zřídlo názváno Ottův pramen. Karlovarský skladatel a dirigent Josef Labitzky zkomponoval čtverylku " Vzpomínka na Kyselku".Největší lékařskou autoritou a propagátorem Kyselky byl v 19. století vynikající balneolog dr. Josef Löschner. Roku 1867 si vývoz Ottova pramene od hraběte z Neubergu pronajal karlovarský vývozce minerální vody Heinrich Mattoni. S obdivuhodnou energií zahájil velkorysou výstavbu lázní a vývoz Ottova pramene. Nechal v Kyselce vybudovat stáčírnu a expedici minerálky s obytnými budovami a sklady. Následovaly stavby lázeňských domů, hotelů, promenád, kolonády a vodoléčebného ústavu. Bohužel ale v současné době tyto chátrají. Mattoni investoval též do nového jímání pramenů. V roce 1894 vystavěl železniční linku Vojkovice nad Ohří - Kyselka. Již kolem roku 1880 patřila Mattoniho kyselka k nejznámějším minerálním vodám světa a svou dobrou pověst si zachovala do současnosti.
Zhruba kilometr severovýchodně od Kyselky se nachází jedna z nejstarších a historicky nejzajímavější část obce Kyselky - Radošov. Část obce Radošov vznikla patrně již ve 12. století na místě přechodu obchodní cesty přes řeku Ohři. Prvně je Radošov písemně zmíněn v listině z roku 1226. Dávné osídlení místa dokládají opevněné polohy na vrších Košťál a Thebisberg, kde stávala od pravěku strážní hradiště. Jejich existenci dokládají mohutné valy a četné archeologické nálezy již z pozdní doby bronzové. Po dlouhá staletí stával v Radošově krytý dřevěný most přes řeku Ohři. Byl postaven roku 1364 na místě takzvaného Radovanova brodu z příkazu císaře Karla IV. V roce 1986 byl zničen požárem a v roce 2003 byl znovu obnoven.
Z dalších zajímavostí je původně gotický kostel sv. Václava a starý smírčí kříž na levém břehu Ohře a vývěr Jindřichova pramene. Až do 2. světové války byl v Radošově klášter sester sv. Kříže s kojeneckým ústavem, kde v současné době je budova využita jako základní škola. V obci je také Místní oddělení Policie ČR, mateřská škola, pošta, zdravotnické zařízení, knihovna, kino.
