Pálení čarodějnic [ Lidové tradice ]
PÁLENÍ ČARODĚJNIC se podle lidových tradic váže k Filipojakubské nebo také Valpružině noci z 30. dubna na 1. května, která je prý jednou z magických nocí, kdy mají zlé síly větší moc než jindy.
Podle tradice se říká, že o půlnoci před sv. Filipem a Jakubem, kdy měly zlé síly moc škodit lidem, se daly nalézt četné poklady. Aby se hledající před silami bránil, musel mít při sobě květ z kapradí, svěcenou křídu, hostii a další předměty. Lidé dříve věřili, že v povětří poletuje spousta čarodějnic, které se slétají na sabat. Odtud název pálení čarodějnic. Před tímto sabatem se čarodějnice natíraly kouzelnými mastmi, díky nimž mohly létat. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech pálily ohně, které jsou v některých krajích velmi starého původu. Postupem doby se z výročních ohňů stalo pálení čarodějnic - mladíci zapalovali košťata a vyhazovali je do výšky, prý proto, aby viděli čarodějnici létající na košťatech v povětří.
V dnešní době je pálení čarodějnic spojováno s pořádáním zábav, koncertů, lidových veselic. Nechbí lidová jídla, pivo, slivovice. Často se připravuje předlídka a rej masek.
Pálení čarodejnic má dnes význam jako vítání jara a zahájení jarní turistické sezony.
