Kostel Nejsvětější srdce Páně [ Kostel nebo katedrála ]
Je zasvěcen Nejsvětějšímu srdci Páně. Dne 21. 7. 1901 vznikl spolek pro jeho výstavbu. O tuto pseudogotickou jednolodní stavbu se velmi zasloužil rodák ze Stříbrné Franz Anger, který se stal předsedou tohoto spolku. V roce 1908 čítala sbírka 119 tisíc. A tak byl 31. října 1909 slavnostně položen základní kámen za přítomnosti světícího biskupa Dr. Václava Frinda.. Stavitel August Hochberger z Kraslic ho vystavěl v moderním novogotickém slohu. Již za rok byl kostel slavnostně vysvěcen kardinálem knížetem arcibiskupem pražským, Leo Skrbenským. Prvním farářem se stal dosavadní kaplan Wilhem Schwenzl, který se zasloužil o jeho vnitřní výzdobu a o to, aby byla Stříbrná povýšena na farnost. Patronát kostela převzal hrabě Nostitz. Stavba má kvadratický presbytář, sakristii, kapli. Věž, vysoká 44 m, stojí v jihovýchodním nároží, ze tří stran ukazuje věžní hodiny, které byly sestrojeny kraslickým věžním hodinářem Josefem Kohlerem. Na kůru jsou umístěny goticky zdobené varhany. Původně tři zvony od Richarda Harolda z Chomutova měly 135, 105 a 87 cm a váhu 1285, 640 a 370 kg. V 1. světové válce byly zvony odvezeny a v roce 1924 z dobrovolné sbírky pořízeny dva nové zvony. Zařízení kostela je soudobé, pseudoslohové.
První velká oprava fasády kostela a fary proběhla v roce 1973.Na věž byla posazena zlacená koule, do níž byl v zaletovaném pouzdře uložen zápis, mince a jména opravářů.
V roce 1994 byla provedena výměna střešní krytiny v celkové částce 1,200 tisíc korun. Na jejím financování se podíleli sbírkou bývalí a současní obyvatelé žijící v zahraničí a místní občané.V dalších letech byla provedena oprava a osvětlení věžních hodin a výměna okapů. Obě tyto akce financovala obec ze svých prostředků.
Každou sobotu se zde koná mše svatá.
