Areál bývalého premonstrátského kláštera Hradisko
NKP
KULTURNÍ PAMÁTKA č. 1746
k. ú. Klášterní Hradisko, Sušilovo náměstí parcelní čísla stavební :1/1, 2, 3/1, 3/2 parcelní čísla nesatvební: 24/1, 24/3, 37/3, 38/1, 38/2, 38/3, 39

Benediktinský a od roku 1151 premonstrátský klášter (konvent) byla založen v roce 1078 olomouckým údělným knížetem Otou Sličným a jeho manželkou Eufenií Uherskou. Původní dřevěné stavby kolem roku 1138 nahrazeny kamennými. Několikrát byl poničen a vypálen. Poprvé se tak stalo v roce 1241 při vpádu Tatarů na MOravu. V roce 1432 byl klášter obsazen husitskou posádkou a následně z obavy před možností nového obsazení kláštera olomouckými měšťany s výjimkou kostela sv. Štěpána rozbořen. Ze stejných důvodů zničen začátkem roku 1469 po boji posádky věrné Jiřímu z Poděbrad proti Matyáši Korvínovi. V roce 1642 za třicetileté války vypálen a rozbořen Švédy. Základní kámen k novostavbě konventního kostela Nanebevzetí P. Marie byl položen 8.5. 1659, což byl také počátek barokní přestavby celého areálu. Výstavbě padly za oběť všechny starší budovy s výjimkou konventního kostela. V první etapě výstavby, ukončené v roce 1702 dostavbou klášterní knihovny, byly postaveny budovy konventu. Druhá etapa v letech 1726 až 1736 zahrnovala výstavbu opatova sídla, tzv. prelatury a potom kostela sv. Štěpána na východní straně klášterního areálu. V roce 1784 byl klášter dekretem Josefa II. zrušen a budov bylo mezi lety 1784 až 1790 využíváno pro generální seminář. V období 1790 až 1800 sloužil jako fortifikační skladiště, další dva roku jako zajatecký tábor a od roku 1802 je zde umístěna nemocnice.